|
|
Role somatických mutací v patogenezi myelodysplastického syndromu
Minařík, Ľubomír ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Žák, Pavel (oponent) ; Beličková, Monika (oponent)
7 Abstrakt: Myelodysplastické syndromy (MDS) představují soubor závažných hematologických onemocnění charakterizovaných neefektivní klonální hematopoézou v kostní dřeni, vedoucí k cytopenii v periferní krvi, vznikem transfuzní závislosti a s vysokým rizikem progrese do akutní myeloidní leukemie (AML). Onemocnění je podmíněno genetickými a epigenetickými změnami vedoucími ke vzniku patologických kmenových buněk, jež nejsou schopny dostatečně vyzrávat v kostní dřeni do krevních elementů. Tyto změny jsou mezi pacienty velmi rozličné, co se odráží v různé klinické manifestaci, dosažení odpovědi na léčbu, celkovém přežití a v neposlední řadě tato heterogenita představuje i jistou výzvu ke studiu tohoto onemocnění. Podstatou předkládané disertační práce je studium patofyziologických projevů a konsekvencí vybraných genetických změn, především somatických mutací klíčových genů a dalších funkčních jednotek genomu, ve vztahu ke klinickému průběhu MDS a transformace do AML. Terapie vysoce rizikového MDS je aktuálně založena na hypometylačních lécích včetně 5-azacytidinu (AZA). Léčba vede k prodloužení vývoje onemocnění do AML, tento osud je ale nezvratný u drtivé většiny pacientů, kterých prognóza se v tento okamžik stává beznadějnou. Výsledky genetické analýzy pomocí sekvenování nové generace (NGS) sériových vzorků...
|
|
|
Úloha buněčného metabolismu v karcinogenezi. Molekulární patofyziologie chemorezistence karcinomu močového měchýře
Kripnerová, Michaela ; Kuncová, Jitka (vedoucí práce) ; Nevoral, Jan (oponent) ; Chovanec, Miroslav (oponent)
Terapeutická rezistence nádor p edstavuje závažný klinický problém. Z hlediska klinického pr b hu vzniku rezistentního fenotypu rozlišujeme primární rezistenci, kdy nádor v bec nereaguje na aplikovanou terapii, a rezistenci získanou neboli sekundární, kdy po po áte ní klinické odpov di terapie p estává p sobit a nádor se stává chemo,- radio- i imunorezistentní. Z hlediska mechanismu terapeutické rezistence m žeme rozlišit bun n autonomní rezistentní fenotypy od p ípad rezistence založené na komplexních interakcích v rámci nádorového mikroprost edí. Experimentální modely terapeutické rezistence nádor vychází asto ze vstupního modelu senzitivních nádorových bun ných linií a selekce dce iné chemo- i radiorezistentní bun né linie po aplikaci p íslušného cytostatika, pop . experimentální radioterapie. V rámci p edkládané dizerta ní práce jsme odvodili dva unikátní modely terapeutické rezistence urotheliálního karcinomu. První model vychází z námi odvozené bun né linie BC44 a dce iné bun né linie BC44DoxoR, která byla odvozena prolongovanou expozicí mate ské bun né linie BC44 doxorubicinu. Tato dce iná chemorezistentní linie vykazuje bun n autonomní fenotyp mnoho etné lékové rezistence, s rezistencí v i ty em dalším cytostatik m (cisplatina, metotrexát, vinblastin a gemcitabin). BC44DoxoR vykazuje...
|
|
|
Úloha buněčného metabolismu v karcinogenezi. Molekulární patofyziologie chemorezistence karcinomu močového měchýře
Kripnerová, Michaela ; Kuncová, Jitka (vedoucí práce) ; Nevoral, Jan (oponent) ; Chovanec, Miroslav (oponent)
Terapeutická rezistence nádor p edstavuje závažný klinický problém. Z hlediska klinického pr b hu vzniku rezistentního fenotypu rozlišujeme primární rezistenci, kdy nádor v bec nereaguje na aplikovanou terapii, a rezistenci získanou neboli sekundární, kdy po po áte ní klinické odpov di terapie p estává p sobit a nádor se stává chemo,- radio- i imunorezistentní. Z hlediska mechanismu terapeutické rezistence m žeme rozlišit bun n autonomní rezistentní fenotypy od p ípad rezistence založené na komplexních interakcích v rámci nádorového mikroprost edí. Experimentální modely terapeutické rezistence nádor vychází asto ze vstupního modelu senzitivních nádorových bun ných linií a selekce dce iné chemo- i radiorezistentní bun né linie po aplikaci p íslušného cytostatika, pop . experimentální radioterapie. V rámci p edkládané dizerta ní práce jsme odvodili dva unikátní modely terapeutické rezistence urotheliálního karcinomu. První model vychází z námi odvozené bun né linie BC44 a dce iné bun né linie BC44DoxoR, která byla odvozena prolongovanou expozicí mate ské bun né linie BC44 doxorubicinu. Tato dce iná chemorezistentní linie vykazuje bun n autonomní fenotyp mnoho etné lékové rezistence, s rezistencí v i ty em dalším cytostatik m (cisplatina, metotrexát, vinblastin a gemcitabin). BC44DoxoR vykazuje...
|
host ::
RSS.